Orbán se postavil za lídra Srbů.
Devátý lednový den je v Bosně citlivým datem. V roce 1992 v tento den místní Srbové vyhlásili svou republiku, čímž spustili krvavou občanskou válku se sto tisíc oběťmi, která vyvrcholila masakrem ve Srebrenici.
Na toto vzpomínají bosenští muslimové, když vidí, jak jejich krajané srbské národnosti i po třiceti letech uctívají tento den a označují ho za začátek své státnosti. Oslavy se odehrávaly i letos navzdory tomu, že bosenský ústavní soud je dříve zakázal.
Ulicemi největšího bosensko-srbského města Banja Luka pochodovali i příslušníci bezpečnostních složek, zpívali se nacionalistické písně oslavující Republiku Srbskou jako stát křesťanského dědictví. Nechyběly útoky na Bosňáky, muslimy žijící v Bosně.
Bez státu není svoboda
Oslavy přicházejí ve zvláště citlivém období, kdy zejména srbská část bosenské politické reprezentace vyhrožuje, že opustí základní pilíře suverenity státu – společné ozbrojené složky, prokuraturu či daňový systém.
„Srbský lid nebude mít svobodu, dokud nebude mít vlastní stát,“ řekl během oslav Milorad Dodik, bývalý prezident Republiky Srbské, který ji nyní zastupuje v tříčlenném předsednictví Bosny a Hercegoviny.
Bosenský politický systém vznikl Daytonskou dohodou v roce 1995, která ukončila občanskou válku. Vytvořila stát dvou autonomních území, Republiky Srbské a Federace Bosny a Hercegoviny, ve které žijí místní muslimové -Bosnící – a Chorvaté. Zvláštní statut má distrikt Brčko.
Tento systém sice přinesl na desetiletí mír, ale do velké míry brzdí pokrok. Na zásadních rozhodnutích se totiž musí shodnout zástupci všech tří komunit.
