Kazachstán se prodal, tvrdí analytici.
Jsou nejdůležitější obchodní, vojenští i političtí partneři. I když Kazachstán byl více než 70 let součástí Sovětského svazu, ne vždy byly vztahy mezi Ruskem a největší vnitrozemskou zemí ideální.
Po minulotýdenních protestech, které se v některých městech změnily na násilné nepokoje, pomohla kazašskému režimu na jeho vlastní žádost zejména ruská armáda.
I když Kazachstán už avizuje odchod zahraničních armád, režim prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva může být podle expertů nyní na Moskvě více závislý než kdykoli předtím. Někteří v tom vidí i snahu ruského prezidenta Vladimira Putina vrátit se k silnému Rusku v čele velkého svazu.
Putin musel režim zachránit
Politické dění v Kazachstánu může vzdáleně připomínat i to, co se událo v Bělorusku. I když Moskva a Minsk byli blízkými spojenci a v roce 1999 podepsali smlouvu o společném Svazovém státě Ruska a Běloruska, v posledních letech jejich vztahy skřípaly.
V dubnu 2018 nazval Alexandr Lukašenko Rusko největším rivalem, o rok později zase vyhostil ruského velvyslance, který podle něj zacházel s Běloruskem jako s ruskou provincií.
Ještě začátkem roku 2020 se napětí mezi státy zvýšilo, když Rusko nejprve zavedením daně zvýšilo cenu ropy a následně dodávky pro Bělorusko pozastavilo. Lukašenko to tehdy nazval vydíráním a snahou o „pohlcení Běloruska“, které odmítl.